Dát najevo nespokojenost s příliš drahým zbožím je jistě pro mnoho z nás nepříjemné. Patříte i vy k lidem, kterým je ,,blbé“ položit dotaz na levné zboží? Přestaňte se stydět. Není důvod. Navíc, díky tomu, že se zeptáte, můžete ušetřit velké množství peněz.
Pro ty kteří raději poslouchají audio verze:
Moje klientka Aneta se se mnou podělila o příběh, který se jí stal ještě v zimě.
Letos zima nešetřila nejen nás, ale i naše auta. U některých si to odnesly baterky, u některých přímo motor, u Anetina auta to byly stěrače.
Potřebovala si pořídit nové, proto se nejdřív vydala na benzínku. Znáte to. Auta nejsou zrovna ženská parketa a jelikož prodavačka na benzínce byla taky žena, nedokázaly spolu vybrat ty pravé.
Aneta si ale všimla, že stěrače stojí kolem tři sta korun, což jí příjemně překvapilo. Myslela si, že cena bude vyšší, pomyslela si, že je to celkem levné zboží.
Po neúspěšném nákupu na benzínce se vypravila do specializovaného obchodu s náhradními díly na auta. Pro prodavače v autodílech byl výběr správných stěračů hračka. Netrvalo ani půl minuty a v počítači našel ty správné.
Aneta si je už už chtěla vzít, když v tom se zeptala, kolik stěrače stojí. Odpověď jí vyrazila dech. Prodavač ji s kamennou tváří odpověděl, „980 korun.“
980? 980?? pomyslela si Aneta. 980 korun za stěrače? Za to by byly nové boty nebo svetr!
Anetě se rozhodně nechtělo dávat tolik peněz za tak neatraktivní věc, jakou jsou stěrače. Ihned se jí chtělo vyhrknout: ale na benzínce je měli za tří stovky!
Stud jí to ale nedovolil. Chviličku se rozmýšlela a pak ze sebe skromně vysoukala, „ a levnější byste neměli?“
Pan prodavač se nespokojeně zadíval do počítače, „ ano, máme tady ještě jinou značku, ta je za 650.“
Ani toto se Anetě nelíbilo. Stálo ji to sice hodně sebezapření a cítila jak pomalu rudne, pomyslela si, že ji určitě bude mít prodavač za nějaký sociální případ, nakonec se ale přece jen zeptala:
„A ještě levnější by se nenašli?“
Prodavač zvedl obočí a pomalu se zas obrátil k počítači.
„Ano, za 340 korun.“
Aneta v duchu zajásala, nedala však na sobě nic znát. S kamennou tváří odpověděla, že za tuto cenu si je vezme. Pak rychlostí blesku stěrače zaplatila a utíkala zpět do auta.
Sice jí bylo nepříjemné ptát se dvakrát na levnější stěrače, ale byla moc ráda, že ušetřila víc jak 600 korun.
Vezměte si z Anety příklad použila
4.pravidlo: ,,Ne, není to blbé“.
Dotaz na levné nebo levnější zboží je absolutně v pořádku a nemusíte se ostýchat. Prodejce chce samozřejmě co nejvíc vydělat, proto vám přednostně nabídne ten nejdražší produkt. Je jasné, že kvalita výrobku odráží také jeho cenu. Avšak pokud kupujete zboží, u kterého není v kvalitě velký rozdíl a platíte spíš za značku, nebojte se zeptat na levnější variantu. Kupovat levné zboží není ostuda.
P.S. Už jste si své stáhli své schéma, které pomůže udržet vaše peníze?